• Home
• O nás
• Archiv aktualit
• Analýza činnosti českých poslanců EP v letech 2004 - 2009

Analýza činnosti českých poslanců EP v letech 2004 - 2009

Vzhledem k aktuální volební kampani do Evropského parlamentu (EP) jsme se rozhodli předložit odborné i laické veřejnosti analýzu činností jednotlivých poslanců Evropského parlamentu.

Analýza činnosti českých poslanců v EP 2004-2009 [1.99MB]

Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004 a první volby do Evropského parlamentu se uskutečnily v červnu 2004. Naše země tak získala 24 členný mandát v unijním zastupitelském sboru a tudíž i reálnou možnost ovlivňovat legislativu Evropské unie. Cílem této analýzy není hodnotit pozici Evropského parlamentu ve struktuře EU, ani polemika nad případným demokratickým deficitem této instituce. Za úkol jsme si dali faktické hodnocení práce českých zástupců a posouzení, nakolik efektivně využívají možnosti, které jim jejich mandát nabízí. Nejde tedy o normativní soud, nýbrž o poukázání na zajímavá fakta, která v různých souvislostech vytváří subjektivní žebříček úspěšných.
Vlastní analýza se skládá ze dvou základních částí. V první části analyzujeme sílu mandátu a aktivity jednotlivých poslanců ve vztahu k finančním prostředkům alokovaným pro každého poslance k realizaci vlastních politických cílů. Druhá část je vlastní hloubková analýza hlasování všech 24 poslanců v předem definovaném časovém vzorku, tj. posledním roce jejich mandátu. Toto rozdělení volíme proto, že považujeme legislativní činnost poslance za primární kriterium hodnocení.

Volby 2004

V prvních volbách do Evropského parlamentu zaznamenala výrazný úspěch Občanská demokratická strana. I přes svůj europesimistický postoj získala za 700 000 hlasů devět mandátů. Překvapením voleb byl relativně vysoký úspěch komunistických kandidátů a zároveň propad hlasů pro ČSSD, která získala pouhé dva mandáty.
Volby do EP 2004

Počet voličů 8 283 485
Platné hlasy 2 332 862
Účast 28.32 %
Strana Počet hlasů %
ODS 700 942 30.04
KSČM 472 862 20.26
SNK-ED 257 278 11.02
KDU-ČSL 223 383 9.57
ČSSD 204 903 8.78
NEZ 191 025 8.18
Zdroj: Český statistický úřad

Pro úplnou představu o síle mandátů jednotlivých poslanců uvádíme tabulku s počtem preferenčních hlasů. U poslanců, kteří obhajují své křeslo bude zajímavé sledovat zda navýší či sníží počet preferenčních hlasů a potvrdí tak správnost svých kroků v očích voliče, což je jedním z kvalitativních výstupů politické práce. V případě hlubokého propadu v preferencích lze považovat takového kandidáta za neúspěšného a za politicky chybujícího.

Pořadí Poslanec Preferenční hlasy %
1. Miloslav Ransdorf 142 444 30.12
2. Jan Zahradil 129 888 18.53
3. Jana Bobošíková 99 368 52.01
4. Vladimír Remek 85 272 18.03
5. Josef Zieleniec 83 828 32.58
6. Vladimír Železný 62 638 32.79
7. Jana Hybášková 59 282 23.04
8. Jaroslav Zvěřina 54 957 7.84
9. Zuzana Roithová 52 166 23.35
10. Richard Falbr 47 270 23.06
11. Libor Rouček 39 885 19.46
12. Petr Duchoň 31 175 4.44
13. Jan Březina 27 854 12.46
14. Jiří Maštálka 13 317 2.81
15. Oldřich Vlasák 10 801 1.54
16. Nina Škottová 9 352 1.33
17. Jaromír Kohlíček 9 338 1.97
18. Věra Flasarová 8 711 1.84
19. Ivo Strejček 5 865 0.83
20. Miroslav Ouzký 5 771 0.82
21. Milan Cabrnoch 5 719 0.81
22. Hynek Fajmon 4 840 0.69
23. Tomáš Zatloukal 4 110 1.59
24. Daniel Strož 1 808 0.38
Zdroj: Český statistický úřad

Aktivity poslanců

Objektivní hodnocení není možné. Neexistuje jednotící kriterium, podle kterého by bylo možné provést jednoznačné srovnání. Z politologického hlediska je však nepochybně nejdůležitější role legislativní, ačkoli je nutné uvědomit si, že na rozdíl od zastupitelů na národní úrovni nemají poslanci Evropského parlamentu možnost absolutní legislativní iniciace, tzn. nemohou až na výjimky předkládat návrhy legislativních norem. Tuto pravomoc má zejména Evropská komise a Rada. Díky tomu je nutné brát na zřetel i další možnosti jak prosazovat politický program, a to zejména ve formě deklarační a apelační. Tak jako v národních parlamentech, tak zejména i v EP platí to, že k prosazení politických vizí je nezbytně nutná schopnost spojovat se. Proto je potřebná týmová hra ve stranických skupinách. Existují však i výjimky, kdy silné osobnosti zastupující úzce vyprofilovaná témata mají šanci na jejich prosazení.
Čeští poslanci jsou zastoupeni ve čtyřech skupinách, jedna poslankyně je nezařazená. Nejsilnější skupinou v EP je Evropská strana lidová, ve které je zastoupena i většina českých poslanců. Specifikem je pozice ODS, která podobně jako britští konzervativci zastává jiné názory na samotné zřízení EU, což se odráží i v odlišném hlasování, jak si ukážeme v následujících kapitolách. Hlavní roli tedy vedou dvě politické skupiny (Evropská strana lidová a Skupina sociálních demokratů), které mají dohromady více než 60% křesel. Překvapivou pozici mají čeští komunisté, kteří i přes odlišnou politickou příslušnost od dvou hlavních stran dosahují nadprůměrných výsledků, zejména v oblasti energetiky.
Často využívaným způsobem hodnocení práce poslanců je sledování jejich přítomnosti během hlasování na plenárních schůzích. Během šestého legislativního období EP, tj. v letech 2004 - 2009, proběhlo 290 schůzí, celkem 1 523 hodin jednání, což je cca 25 hodin měsíčně. Tento způsob hodnocení má spíše normativní charakter, nicméně nelze ho považovat za ten nejdůležitější. Například předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering vykazuje jednu z nejnižších účastí ve výši pouhých 35%. Žádný z českých poslanců nevykazuje výraznou absenci. Je nutné si také uvědomit, že jednací řád Evropského parlamentu váže proplácení denních diet ve výši cca 7 700 Kč na potvrzené účasti na jednání.
I z tohoto důvodu se přikláníme k hodnocení na základě předložených legislativních změn, zejména předložených zpráv, které jsou v porovnání s jinými zeměmi velmi nízké. Devět poslanců, z toho osm z ODS, nepředložili za pětiletý mandát ani jeden návrh usnesení; ani jedinou zprávu nevypracovalo dokonce 13 europoslanců, což je více jak polovina. Nejvíce návrhů usnesení předložila italská poslankyně Pasqualina Napoletano (405 usnesení), nejvíce zpráv zaznamenal italský poslanec Paulo Costa (54 zpráv).
Schopnost reagovat na legislativní bouři během každého plenárního zasedání projevuje několik z českých poslanců, většina reaguje podle předepsaných voting listů obdržených těsně před hlasováním od šéfů svých stranických skupin. Dlouhodobý monitoring unijní legislativy představuje plné nasazení početného týmu asistentů a externích odborníků, což je jak finančně, tak logisticky velmi náročné. Snad i proto shledáváme, že hlasování poslanců je totožné s hlasováním celých stranických celků, bez schopnosti implementovat vlastní, tedy např. českou pozici do unijní legislativy. V některých případech je hlasování téměř stoprocentním PRO ve všech návrzích projednaných na plenárních zasedání EP.
Vedle legislativní činnosti je významným nástrojem politické práce forma apelační. Poslanec EP disponuje několika způsoby jak více méně účinně prosadit své názory. Vedle těch méně efektivních, jako je verbální vystoupení na zasedání, se jedná zejména o písemné otázky Radě a Evropské komisi. Tyto orgány jsou povinny na tzv. interpelace fundovaně odpovědět ve stanoveném termínu a leckdy je to jediná šance jak získat relevantní informace, případně jak lobbovat za své politické zájmy.
Předkládáme tabulku procentuálnímu vyjádření účasti při hlasování, počtu hlavních výstupů, včetně číselného pořadí ve srovnání se všemi poslanci EP.

Výstupy parlamentní činnosti českých poslanců EP
strana skupina 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
Zuzana Roithová KDU-ČSL EPP-ED 95% 24. 18 326. 3 356. 1 365. 2 195. 209 50. 2 154.
Libor Rouček ČSSD PES 93% 48. 9 460. 5 296. 0 487. 2 195. 100 159. 1 249.
Nina Škottová ODS EPP-ED 92% 70. 5 563. 0 550. 0 487. 1 303. 13 588. 1 249.
Jan Březina KDU-ČSL EPP-ED 91% 99. 20 305. 0 550. 0 487. 2 195. 38 401. 0 405.
Věra Flasarová KSČM GUE-NGL 90% 139. 5 563. 5 296. 1 365. 3 131. 32 456. 1 249.
Oldřich Vlasák ODS EPP-ED 89% 145. 13 397. 0 550. 1 365. 1 303. 42 369. 4 59.
Josef Zieleniec SNK-ED EPP-ED 89% 161. 1 631. 1 480. 0 487. 1 303. 14 582. 0 405.
Vladimír Remek KSČM GUE-NGL 87% 194. 7 517. 3 356. 1 365. 2 195. 40 384. 0 405.
Jaroslav Zvěřina ODS EPP-ED 87% 220. 9 460. 0 550. 0 487. 0 442. 12 591. 0 405.
Ivo Strejček ODS EPP-ED 86% 227. 8 477. 0 550. 0 487. 0 442. 22 533. 1 249.
Petr Duchoň ODS EPP-ED 86% 232. 6 539. 0 550. 2 251. 0 442. 5 637. 0 405.
Hynek Fajmon ODS EPP-ED 86% 249. 39 198. 0 550. 0 487. 0 442. 21 541. 0 405.
Jana Bobošíková NEZ NI 82% 348. 28 249. 3 356. 0 487. 0 442. 80 202. 3 90.
Jiří Maštálka KSČM GUE-NGL 81% 367. 8 477. 6 278. 1 365. 2 195. 48 332. 2 154.
Miloslav Ransdorf KSČM GUE-NGL 80% 375. 7 517. 4 321. 2 251. 3 131. 33 443. 3 90.
Vladimír Železný NEZ IND/DEM 79% 398. 4 585. 2 406. 0 487. 2 195. 24 518. 3 90.
Daniel Strož KSČM GUE-NGL 79% 401. 8 477. 2 406. 0 487. 0 442. 38 401. 20 2.
Richard Falbr ČSSD PES 78% 407. 8 477. 1 480. 0 487. 0 442. 22 533. 1 249.
Jan Zahradil ODS EPP-ED 77% 420. 7 517. 0 550. 0 487. 0 442. 10 604. 0 405.
Tomáš Zatloukal SNK-ED EPP-ED 76% 446. 12 415. 1 480. 1 365. 0 442. 33 443. 2 154.
Milan Cabrnoch ODS EPP-ED 75% 460. 6 539. 0 550. 1 365. 1 303. 8 620. 1 249.
Miroslav Ouzký ODS EPP-ED 73% 487. 24 271. 7 259. 6 73. 6 44. 187 58. 1 249.
Jaromír Kohlíček KSČM GUE-NGL 68% 534. 6 539. 10 224. 3 160. 4 88. 92 174. 7 24.
Jana Hybášková ED EPP-ED 64% 557. 19 312. 33 96. 0 487. 1 303. 45 355. 3 90.
Zdroj: Evropský parlament k 2. dubnu 2009 .

Legenda:

1. Procentuální účast na hlasování
2. Počet položených interpelací
3. Návrhy usnesení
4. Zprávy
5. Stanoviska
6. Vystoupení na plenárním zasedání
7. Prohlášení

Medializace

Pro komplexnější pohled na práci českých poslanců v EP přikládáme krátkou rešerši mediálních výstupů v českých mediích. Pro zjednodušení sledujeme pouze celostátní deníky, celostátní televize a celostátní rozhlas, a to v období od 5.6.2004 do 7.5. 2009. Podotýkáme, že kvalitativně nehodnotíme jednotlivá vystoupení, jedná se tedy pouze o kvantitativní pohled s omezenou vypovídající hodnotou. Jako klíčová slova jsme použili jméno a příjmení poslance.

Pořadí Poslanec Strana Počet výstupů
1. Jan Zahradil ODS 2995
2. Vladimír Železný NEZ 2690
3. Jana Bobošíková NEZ 2257
4. Jan Březina KDU-ČSL 2094
5. Miloslav Ransdorf KSČM 1877
6. Jana Hybášková ED 1794
7. Josef Zieleniec SNK-ED 1601
8. Zuzana Roithová KDU-ČSL 1192
9. Miroslav Ouzký ODS 996
10. Libor Rouček ČSSD 977
11. Richard Falbr ČSSD 973
12. Vladimír Remek KSČM 924
13. Petr Duchoň ODS 834
14. Oldřich Vlasák ODS 803
15. Milan Cabrnoch ODS 692
16. Jiří Maštálka KSČM 658
17. Jaroslav Zvěřina ODS 649
18. Jaromír Kohlíček KSČM 646
19. Hynek Fajmon ODS 636
20. Ivo Strejček ODS 460
21. Věra Flasarová KSČM 433
22. Tomáš Zatloukal SNK-ED 372
23. Daniel Strož KSČM 308
24. Nina Škottová ODS 81
Zdroj: Newton Media

Finance

Bezesporu největší mediální zájem o práci poslanců v EP se netýká jejich legislativní činnosti, nýbrž finančním zajištění jich samých a jejich aparátů. Mnoho mediálních výstupů je ovlivněno např. podmínkami štědrého penzijního systému či nesrovnalostmi s příspěvky a jejich vyúčtování. Zároveň bylo častým tématem navýšení mzdy v dalším funkčním období, což je vzhledem k paralelnímu snížení ostatních příspěvků spíše racionální a transparentní přístup.

I z tohoto důvodu uvádíme informace týkající se financování mandátu, zejména pak v souvislostech s efektivitou takto vynaložených peněz daňových poplatníků. Ačkoli vycházíme z aktuálních částek, které se během celého funkčního období postupně měnily, jsme schopni orientačně dojít k maximální možné hranici toho, s čím každý poslanec během svého mandátu více či méně může disponovat. Záleží na vnitřních pravidlech jednotlivých politických stran a skupin a na individuálním přístupu. Nabízí se srovnání efektivity s vynaloženými prostředky.

Mzda a příspěvky v maximální možné míře

kalkulace za měsíc
Plat: 61 400 Kč
Diety:* 298 EUR x 12 94 764 Kč

Příspěvky na politickou činnost

Asistenční příspěvek: 17 540 EUR 464 810Kč
Příspěvek na všeobecné výdaje: 4 148 EUR 109 922 Kč
Budgetary item 4000** 38 432 EUR / 12 84 870 Kč
Návštěva sídla EP*** 16 200 EUR / 12 35 770 Kč

CELKEM za měsíc 851 536 Kč
CELKEM za celý mandát 51 092 160 Kč
Zdroj: Evropský parlament

* Denní příspěvek činní 298 EUR, průměrný počet pracovních dnů v zahraničí za měsíc je 12.

** Příspěvek politické skupině, jejíž je poslanec členem. Prostředky určené pro chod sekretariátu skupiny, pro organizování konferenci apod. Příspěvek se může lišit, záleží na velikosti a vnitřních pravidlech skupiny.

*** Příspěvek na cestu a stravování 90 osob ročně do sídla EP v Bruselu. Příspěvek činí 180 EUR na osobu.

Analýza hlasování

Analýza hlasování českých zástupců v Evropském parlamentu během posledního roku šestého legislativního období je zaměřena na porovnání výsledků hlasování mezi jednotlivými poslanci a zároveň i porovnání českých zástupců jako celku vůči průměru celé EU /Příloha č. 1/. Graf znázorňuje rozčleněnou legislativu dle jednotlivých oblastí a procentuální vyjádření hlasujících pro, proti a zdržel se. Ke srovnání se vždy nabízí průměr hlasování českých poslanců a zbytku EU. Potvrzuje se, že obecně patří k nejvíce negativně hlasujícím poslancům v EP. To se týče zejména témat jako zemědělství, sociální věci a ústavní záležitosti. Česká republika nepřevyšuje ani v jediném kritériu pozitivní hlasování průměru EU.

Analýzou celkem 18 312 hlasování a 763 legislativních návrhů projednaných od 8. května 2008 do 1. května 2009 se potvrdilo, že majoritní vliv na přijímání unijní legislativy mají dvě nejsilnější politické strany /Příloha č. 2/. Výsledky potvrzují majoritní postavení Evropské lidové strany a Skupiny sociálních demokratů.

Tabulky obsahují procentuální vyjádření hlasování každého poslance a srovnání s unijním (celoparlamentním) průměrem. Hodnoty vykazující nadstandardní rozdíly nebo subjektivně vyhodnocené zajímavosti jsou označeny červeně.

Výraznou odchylkou jsou např. poslanci ODS, mnohdy hlasující v příkrém rozporu s většinou EPP-ED. Naproti tomu poslanci zvoleni za KSČM představují aktivní aktéry v oblastech energetiky nebo technologického vývoje. Komunisté projevují nejednotný názor na klimatické změny, zároveň se společně negativně vymezují vůči zahraniční politice EU. Nelze nezmínit zcela výjimečnou pozici Vladimíra Železného, který hlasoval PRO pouze v 11% případů, když celkový průměr je 89%. Analýza počítá se statistickou odchylkou do 1%.
Více VIZ Analýza